V předvánočním čase máme další tip na vojensko-historické čtení: vyšlo totiž nové militárně tematické číslo Národopisného věstníku, obsahující mj. tematický blok tří studií (Karel Altman a dva členové SVDV Jiří Hlaváček a Petr Wohlmuth), představujících jeden z výstupů projektu zkoumání paměti a zkušenosti základní vojenské služby v letech 1968-2004, postaveného na orálně-historických rozhovorech.Studie rovněž představují pomyslnou předzvěst rozsáhlé kolektivní monografie na stejné téma, která má vyjít na podzim příštího roku. Tématem studií je zkoumání způsobů narativní rekonstrukce ZVS v mezigenerační perspektivě, problém dvojí vojenské loajality u těch, kteří se po ZVS přidali k jinému typu militární praxe a také „kult čísla“, jeden z definujících rysů takzvaného systému mazácké vojny.
Národopisný věstník 2/2020 ke stažení zde: https://www.narodopisnaspolecnost.cz/…/NV_2020_2_web.pdf
Srdečně vás zveme na dvě přednášky, které se v následujících dnech a týdnech budou konat v rámci pozoruhodného projektu 1620 – Cesta k porážce, který stejně jako celá řada dalších odborných aktivit bohužel výrazně utrpěl kvůli pandemii koronaviru. Do projektu je zapojena celá řada členů a členek naší společnosti. Více se dozvíte na webu projektu 
Jak jsme již avizovali na našem profilu na sociální síti, tak v nakladatelství Karolinum v tomto týdnu vyšla monografie našeho člena Petra Wohlmutha Východ proti Západu?, představující historicko-antropologické zkoumání zkušenosti účastníků krymské války a obléhání Sevastopolu. V českém prostředí se jedná o vůbec první odborný text s touto tematikou. 
Lidé a hradby. Bastionové pevnosti a jejich život. Tak se jmenuje sborník textů z oblasti historiografie vojenství, navazující na stejnojmennou konferenci, konanou v pevnostním městě Terezín v loňském roce. V nakladatelství Veduta má vyjít 20. listopadu a přinese vám interdisciplinární pohled na to, jak se v raném novověku o fortifikacích obecně a bastionových pevnostech obzvláště koncepčně přemýšlelo, nebo jaká byla zkušenost života v nich, jejich obrany i dobývání. 
Nakladatelství Historického ústavu Akademie věd ČR právě vydalo novinku, která by neměla chybět ve vaší knihovně. Dva historici vojenství a rovněž členové SVDV Vojtěch Kessler a Josef Šrámek jako editoři stvořili pozoruhodný výběr devíti obsáhlých egodokumentů českých vojáků, zachycujících jejich zkušenost z polí I. světové války. Z hlediska různorodosti válečné zkušenosti z tohoto konfliktu se v českém prostředí jedná o unikátní publikaci.
V nakladatelství Academia v překladu Niny Fojtů vyšel jeden z historicky nejznámějších militárních egodokumentů, kterým je Válečný deník 1914-1918 německého důstojníka a spisovatele Ernsta Jüngera v autoritativní edici literárního historika Helmutha Kiesela. Pro všechny seriózní zájemce o militární dějiny je to položka téměř z pomyslné kategorie „povinné četby“. Samotnému textu předchází literárně-historická předmluva germanisty Milana Horňáčka. Jüngerův text, který byl později ve výrazně autocenzurované
Něco k poslechu v čase karantény: předseda SVDV, antropolog a historik Petr Wohlmuth, hovořil na vlnách Českého rozhlasu v pořadu Hergot! na Radio Wave na téma fenoménu nouzového náboženství během krymské války v letech 1853-1856. 
Společnost pro výzkum dějin vojenství vás srdečně zve na mezinárodní odbornou konferenci Vojenská služba v interdisciplinární perspektivě, kterou 22.-23. října tohoto roku pořádá v Terezíně ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, Etnologickým ústavem AV ČR a místním subjektem Terezín – město změny.