Další koronavirové čtení: „Východopruský denník“

V bratislavském Artforu vyšel slovenský překlad známého válečného egodokumentu německého lékaře a humanitárního pracovníka Hanse von Lehndorffa z let 1945-1947, nazvaný Východopruský denník – Zápisky lekára z rokov 1945–1947 (přeložila Andrea Platznerová). Doporučujeme všem, kteří na militární dějiny hledí především skrze zkoumání aktérské zkušenosti. Lehndorffovy později redigované deníkové zápisky zachycují dobývání Východního Pruska Rudou armádou mezi lednem až dubnem 1945, masové evakuace, drancování a hromadné válečné zločiny, stejně jako jeho pobyt v koncentračním táboře NKVD, nebo útěk a přežívání v extrémních podmínkách. Jedná se u německých sousedů velmi dobře známý text, který vyšel již v 35 vydáních. Informace na webu nakladatele zde.

 

„Militární“ číslo Národopisného věstníku

V předvánočním čase máme další tip na vojensko-historické čtení: vyšlo totiž nové militárně tematické číslo Národopisného věstníku, obsahující mj. tematický blok tří studií (Karel Altman a dva členové SVDV Jiří Hlaváček a Petr Wohlmuth), představujících jeden z výstupů projektu zkoumání paměti a zkušenosti základní vojenské služby v letech 1968-2004, postaveného na orálně-historických rozhovorech.
Studie rovněž představují pomyslnou předzvěst rozsáhlé kolektivní monografie na stejné téma, která má vyjít na podzim příštího roku. Tématem studií je zkoumání způsobů narativní rekonstrukce ZVS v mezigenerační perspektivě, problém dvojí vojenské loajality u těch, kteří se po ZVS přidali k jinému typu militární praxe a také „kult čísla“, jeden z definujících rysů takzvaného systému mazácké vojny.
Národopisný věstník 2/2020 ke stažení zde: https://www.narodopisnaspolecnost.cz/…/NV_2020_2_web.pdf

Pokračování textu „Militární“ číslo Národopisného věstníku

Nová publikace: TVÁŘE VÁLKY

Nakladatelství Historického ústavu Akademie věd ČR právě vydalo novinku, která by neměla chybět ve vaší knihovně. Dva historici vojenství a rovněž členové SVDV Vojtěch Kessler a Josef Šrámek jako editoři stvořili pozoruhodný výběr devíti obsáhlých egodokumentů českých vojáků, zachycujících jejich zkušenost z polí I. světové války. Z hlediska různorodosti válečné zkušenosti z tohoto konfliktu se v českém prostředí jedná o unikátní publikaci.
Tváře války. Velká válka 1914–1918 očima českých účastníků, 568 str.

 

Ernst Jünger: Válečný deník 1914-1918

V nakladatelství Academia v překladu Niny Fojtů vyšel jeden z historicky nejznámějších militárních egodokumentů, kterým je Válečný deník 1914-1918 německého důstojníka a spisovatele Ernsta Jüngera v autoritativní edici literárního historika Helmutha Kiesela. Pro všechny seriózní zájemce o militární dějiny je to položka téměř z pomyslné kategorie „povinné četby“. Samotnému textu předchází literárně-historická předmluva germanisty Milana Horňáčka. Jüngerův text, který byl později ve výrazně autocenzurované  a literárně souvislejší podobě vydán jako In Stahlgewittern (1920, překl. V ocelových bouřích, angl. The Storm of Steel), je společně s několika dalšími texty, jako např. Der Kampf als inneres Erlebnis (1922) pro kulturní dějiny a historickou antropologii války velmi významný. Představuje totiž prvořadý příklad tzv. revelačního chápání válečné zkušenosti, jak je ve své studii The Ultimate Experience – Battlefiend Revelations and the Making of Modern War Culture, 1450-2000 ukotvil historik a filozof Yuval Noah Harari (Harari 2008). Pokračování textu Ernst Jünger: Válečný deník 1914-1918