V bratislavském Artforu vyšel slovenský překlad známého válečného egodokumentu německého lékaře a humanitárního pracovníka Hanse von Lehndorffa z let 1945-1947, nazvaný Východopruský denník – Zápisky lekára z rokov 1945–1947 (přeložila Andrea Platznerová). Doporučujeme všem, kteří na militární dějiny hledí především skrze zkoumání aktérské zkušenosti. Lehndorffovy později redigované deníkové zápisky zachycují dobývání Východního Pruska Rudou armádou mezi lednem až dubnem 1945, masové evakuace, drancování a hromadné válečné zločiny, stejně jako jeho pobyt v koncentračním táboře NKVD, nebo útěk a přežívání v extrémních podmínkách. Jedná se u německých sousedů velmi dobře známý text, který vyšel již v 35 vydáních. Informace na webu nakladatele zde.
V předvánočním čase máme další tip na vojensko-historické čtení: vyšlo totiž nové militárně tematické číslo Národopisného věstníku, obsahující mj. tematický blok tří studií (Karel Altman a dva členové SVDV Jiří Hlaváček a Petr Wohlmuth), představujících jeden z výstupů projektu zkoumání paměti a zkušenosti základní vojenské služby v letech 1968-2004, postaveného na orálně-historických rozhovorech.
Srdečně vás zveme na dvě přednášky, které se v následujících dnech a týdnech budou konat v rámci pozoruhodného projektu 1620 – Cesta k porážce, který stejně jako celá řada dalších odborných aktivit bohužel výrazně utrpěl kvůli pandemii koronaviru. Do projektu je zapojena celá řada členů a členek naší společnosti. Více se dozvíte na webu projektu 
Jak jsme již avizovali na našem profilu na sociální síti, tak v nakladatelství Karolinum v tomto týdnu vyšla monografie našeho člena Petra Wohlmutha Východ proti Západu?, představující historicko-antropologické zkoumání zkušenosti účastníků krymské války a obléhání Sevastopolu. V českém prostředí se jedná o vůbec první odborný text s touto tematikou. 
Lidé a hradby. Bastionové pevnosti a jejich život. Tak se jmenuje sborník textů z oblasti historiografie vojenství, navazující na stejnojmennou konferenci, konanou v pevnostním městě Terezín v loňském roce. V nakladatelství Veduta má vyjít 20. listopadu a přinese vám interdisciplinární pohled na to, jak se v raném novověku o fortifikacích obecně a bastionových pevnostech obzvláště koncepčně přemýšlelo, nebo jaká byla zkušenost života v nich, jejich obrany i dobývání. 
Nakladatelství Historického ústavu Akademie věd ČR právě vydalo novinku, která by neměla chybět ve vaší knihovně. Dva historici vojenství a rovněž členové SVDV Vojtěch Kessler a Josef Šrámek jako editoři stvořili pozoruhodný výběr devíti obsáhlých egodokumentů českých vojáků, zachycujících jejich zkušenost z polí I. světové války. Z hlediska různorodosti válečné zkušenosti z tohoto konfliktu se v českém prostředí jedná o unikátní publikaci.
V nakladatelství Academia v překladu Niny Fojtů vyšel jeden z historicky nejznámějších militárních egodokumentů, kterým je Válečný deník 1914-1918 německého důstojníka a spisovatele Ernsta Jüngera v autoritativní edici literárního historika Helmutha Kiesela. Pro všechny seriózní zájemce o militární dějiny je to položka téměř z pomyslné kategorie „povinné četby“. Samotnému textu předchází literárně-historická předmluva germanisty Milana Horňáčka. Jüngerův text, který byl později ve výrazně autocenzurované
Něco k poslechu v čase karantény: předseda SVDV, antropolog a historik Petr Wohlmuth, hovořil na vlnách Českého rozhlasu v pořadu Hergot! na Radio Wave na téma fenoménu nouzového náboženství během krymské války v letech 1853-1856.